Televizní stanice Nova, která jako většina tuzemských televizních stanic nehýří zrovna originální anebo nějak kvalitativně vyčnívající vlastní tvorbou, chce své diváky dojmout svou novou dokumentaristickou reality show Malé lásky. Ty se v každém dílu zaměří na intimní chvíle rodiček, porodního personálu a dalších rodinných příslušníků, kteří pospolu zažívají narození potomků. Tyto porody z pohodlí vašeho domova se navzájem proplétají a divák, tak má dojem, že se všechno děje v reálném čase zároveň. Mimo to každý pár před porodem deklaruje své pocity a moudra, která samozřejmě při reálném porodu jsou potom naprosto jiná, než jak prvotně očekávali.
Většinu vlastní tvorby Novy ze srdce nenávidím a taková Výměna manželek, či nespecifikovaný nekonečný seriál je pro mě čiré utrpení. I proto mě natolik překvapilo, jak ze mě Malé lásky dokázaly vymámit emoce a jak jsem se při úměrně vybrané stopáži (50 min na epizodu) dokázal bavit. Hlavní devízou je dokumentaristický styl, který přese všechno působí realisticky (což u reality show není vždy zvykem). Emoce párů při a po porodu jsou tak zkrátka autentické bez nějakého (přidaného) tlačení na pilu a umělého vyvolávání emocí. Pocit přirozenosti díky tomu zaručen.
Navíc je celý porod, bolesti rodiček, dialogy nemocničního personálu či rodičů proveden vkusně. Malé lásky se nesnaží diváka šokovat či ukazovat podivná individua (viz Výměna manželek či Prostřeno). Všichni zúčastnění nejsou jak z jiné planety a tak konečně sledujeme pouhé „normální“ lidi a jejich ryzí emoce. Dokumentaristická série není ani tak o samotném porodu, jako právě o emocích a pocitech těch, co ho po několik hodin prožívají. Po řemeslné stránce si není nač stěžovat a díky využití malých kamer namontovaných po porodním oddělení je sledování blíže dokumentu než obyčejnému seriálu. Někdy je méně zkrátka více, a tak místy vyčnívající lacinost působí v tomhle konceptu lépe než profesionální pojetí.
Samozřejmě se dá TV Nova hanit, za to že sledování průběhu porodu není zrovna to, co by člověk měl po večerech sledovat, či za to, že krom čistých emocí toho tato série mnoho navíc nenabízí a že “normální“ lidé nejsou nějak zvlášť zajímaví. Je dost možné, že jsou koneckonců Malé lásky až příliš lidské a obyčejné, ale i to je pro mě na stanici, která se vyžívá v podprůměrných seriálech a debilních reality show o ničem, výhra, která si zaslouží nejednu pochvalu. Snad to nebylo jen pilotním dílem z FN Plzeň a další díly se nezvrhnou na sled podivných lidí a jejich „neuvěřitelných“ osudů. Avšak pilotní díl dává divákům naději, že se na TV Nova blýská na lepší časy, až by bylo ostudné, kdyby první díl jen klamal tělem. Jen těch rádoby vtipných momentů by mohlo být příště míň.
Fotky: TV Nova
