Třetí Labyrint mě svým prvním dílem nemile překvapil. Obával jsem se, že z toho bude ještě překombinovanější série, než byla řada druhá. Spletenec zdánlivě nesouvisejících linek se začal pomalu rozmotávat až se třetím dílem a i v polovině řady si režisér Jiří Strach neustále pohrával s divákem, aby pak nesmyslně odhalil tvář vraha v předposledním díle.
Musím však uznat, že i přes prvotní šok a zmatenost děje je tahle řada lepší, než se zprvu zdálo. 1. série ovšem zůstává stále nepřekonána a mé první setkání s majorem Remešem (Jiří Langmajer) bude tím jediným, které si někdy s chutí pustím znovu. Opět mi ve 3. řadě scházelo rozvinutí postav vyšetřovatelů, které se tak dařilo v první sezóně mezi Remešem a jeho dcerou (Anna Linhartová), kterou ve 3. řadě uvidíte jen jako fotografii na psacím stole. Dále zde chybí silná ženská hrdinka, kterou tak skvěle ztvárnila v prvním dějství Zuzana Kánocz.
Ve vyšetřujícím týmu se sice opět setkáváme s Lenkou Vlasákovou, avšak scénář jí nedal žádnou šanci a po celou řadu zůstal její potenciál zcela nevyužit. Ani zbytek vyšetřovacího týmu toho moc nepředvede a ladné náznaky jejich pohnutek či osobních starostí zůstanou ponechány na divákově představivosti.
Nerozvinutí charakterů v policejním týmu by ještě tolik nevadilo, kdyby se dostalo alespoň na psychologii jiných vedlejších postav. Vždy však tvůrci ustanou jen u náznaků a žádná z postav mě díky tomu příliš nezajímala. Snad jen podezřelý hrobník Koláčný (Marek Pospíchal) a jeho konflikt s ostatními vesničany byl bravurně vykreslen.
Tvůrci si na rozvinutí postav nenechali žádný prostor a na poli sedmi hodinových dílů rozjíždí tolik vedlejších linek, že se opět nevyhnuli hluchým místům, uspěchaným odhalením či ztrátě napětí, a to především v posledním díle. Mysteriózní atmosféru Strach umí a i zde je samotný brutální případ a pohnutky vraha poutavé sledovat. Problém vidím hlavně v nedotaženosti celého děje, a i když jsem se na každý následující díl těšil, tak po finále cítím jemnou pachuť. Mám dojem, že se sice na první pohled podařilo vše logicky vysvětlit, avšak při hlubším rozjímání by vás logických lapsů napadlo hned několik.
Když se oprostím od hledání chyb a přijmu Strachovu hru s divákem, tak musím říct, že jsem si vlastně 3. sérii poměrně užil. Bavilo mě odhalovat jednotlivá tajemství a spojovat si zdánlivě nesouvisející dějové linky dohromady. Všechny tři série Labyrintu drží pohromadě skvělý režisér, který by ovšem mohl vypilovat akční scény, které patří k těm negativním stránkám 3. řady. Za scénářem zase stojí Petr Hudský (Hastrman) a jeho rukopis fanoušky předchozích řad nijak zvlášť nepřekvapí. Hudební doprovod opět složil Ondřej Gregor Brzobohatý, ale tentokrát se držel příliš při zemi a jeho hudba je nevýrazná a dosti upozaděná.
Třetí Labyrint není perfektní a není těžké najít aspekty, které výsledný dojem kazí. Jenomže Jiří Strach i napotřetí dokazuje, že kriminálky plné mysteriózní atmosféry umí, a i když je opět děj přesycený nespočtem vedlejších linek, tak se mu podařilo celý tento dějový kolos ukočírovat. To, že se ovšem nedočkáme 4. řady, mě osobně netrápí. Přestal jsem věřit, že by z toho vzešlo něco lepšího než tato lehce nadprůměrná žánrovka.
V galerii najdete fotografie jak z úvodních dílů, tak z natáčení. Níže se můžete podívat na to, jak se k pokračování vyjadřoval Jiří Strach před dvěma měsíci. Trailer na 3. řadu najdete zde.
Zdroj fotogalerie: ČT
