Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Všechno kolem vás je nedokonalou xeroxovou kopií sebe sama. Chodíte do práce, díváte se na televizi a jste vděčni za to, když občas ztratíte vědomí a nevíte o světě. Lidí s podobnými problémy moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Má slušnou práci, vydělává slušné peníze, ale trpí nejtěžší formou nespavosti. Na služební cestě se Jack seznámí s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí pořádnou ránu. Tato "výměna názorů" se oběma zalíbí a brzy vznikne první Klub rváčů. Místo, kde můžou mladí muži, znechucení světem, odložit své starosti a stát se na pár minut zvířaty.

Honza Rambousek je svým způsobem sympatický podvodník, který je v podsvětí ceněný jako odborník na zámky, počítače, elektroniku a auta. Je to také nenapravitelný sukničkář, přesto ho ženy milují... Právě mu teče do bot, protože ho má v hrsti mafián Vytloukal kvůli velkým dluhům. Pokud Honza neukradne z galerie obraz Dívky v modrém, tak je s ním amen... Zachrání ho náhoda – do cesty se mu připlete jeho dvojník, středoškolský profesor Richard Prospal, pedant a slušňák k pohledání, a těm dvěma se zázračně změní život. Zatímco si Honza užívá v Richardově kůži doma i ve škole, Richard je pronásledován mafiány, protože mu nevěří, že není Honza. A když se jim do rukou dostane i Richardova dcera Natálka, tak mu nezbývá, než zapomenout na slušné vychování a najít způsob, jak vyzrát na mafiána a jeho gorily a dostat nejen obraz, ale i dceru do bezpečí. Kolotoč překvapivých komediálních situací se roztáčí...

Snímek Manifesto režiséra Juliana Rosefeldta skládá hold proměnlivé tradici a literární kráse uměleckých manifestů a zároveň kriticky zkoumá roli umělce v dnešní společnosti. Manifesto čerpá z textů psaných futuristy, dadaisty, členy hnutí Fluxus, suprematisty, situacionisty, vyznavači hnutí Dogma 95 a příslušníky dalších uměleckých skupin a také z úvah jednotlivých umělců, architektů, tanečníků a filmařů. Režisér Rosefeldt sestříhal a znovu poskládal třináct koláží, které pojednávají o uměleckých manifestech a skrze objektiv kamery předávají myšlenky tvůrců, jako jsou Claes Oldenburg, Yvonne Rainer, Kazimir Malevič, André Breton, Sturtevant, Sol LeWitt, Jim Jarmusch a další. Tyto „nové manifesty“ se pak prostřednictvím držitelky Oscara Cate Blanchett proměňují v moderní výzvu k akci. Herečka se zde vtěluje do třinácti různých postav, mezi nimiž najdeme například učitelku, loutkářku, hlasatelku zpráv, dělnici v továrně nebo muže bez domova, a v neočekávaných kontextech vdechuje nový život proslulým i méně známým slovům uměleckých prohlášení. Rosefeldtův film odhaluje performativní složku a politický význam těchto manifestů. Texty vznikaly obvykle v záchvatu mladického rozhořčení a vedle vyjádření touhy změnit svět prostřednictvím umění zároveň představují ozvěnu hlasu své generace. Manifesto zkoumá působivou naléhavost těchto historických prohlášení, jež kdysi s vášní a přesvědčením sepsaly skupiny umělců, a nastoluje otázku, zda jejich slova a pocity odolaly plynutí času. Mají univerzální platnost? A jaký posun nastal v dynamickém vztahu mezi politikou, umění a životem?

Snímek se odehrává ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Pojednává o Saulu Auslanderovi, maďarském Židovi a příslušníkovi tzv. Sonderkommanda, jehož členové byli od ostatních osvětimských vězňů zpravidla izolováni a měli na starosti ty nejstrašnější práce. Saul chce uprostřed mašinérie průmyslového vyvražďování důstojně pohřbít svého nevlastního syna. Film přitom připomíná až „umělecký horor" a poprvé v dějinách kinematografie ukazuje Osvětim jako chaotickou a přitom bezchybnou továrnu na smrt, jejíž chod musí udržovat sami vězni.

Příběh o jednotlivci vždy překračujícím čáru zavedeného slušného chování. Je to filmař a tato výlučnost ho dostane do aktivní účasti na osudech Česka. V osudovém roce '68 měli Češi v Cannes v hlavní soutěži tři filmy. Jejich očekávané vítězství však bylo zmařeno pseudorevolucí francouzských filmařů. Invaze 1968, sešup ze slávy a úspěchu a nucený exil. Marné hledání lásky v USA. V zemi, kde správná adresa a výše bankovního konta je nade vše. Co Čech, to muzikant a muzikantem je i filmař, který se jako Švanda dudák vrací domů, do rodné Prahy k milovanému filmu.

Bratři Loganovi žijí v úplném zapadákově, nemají peníze, nemají práci a na krku mají rodinnou tradici smolařů a looserů, která na jejich jméně sedí už téměř sto let. Jméno Logan je v tomhle kraji synonymem pro prohru. Říká se, že bratři Loganovi jsou idioti. Jimmy Logan se rozhodne otočit konečně kolo štěstí a ukrást 14 milionů dolarů během největšího a nejslavnějšího automobilového závodu v Americe. To je slušná suma peněz, a proto potřebuje do party svého bráchu s jednou rukou, musí dostat z vězení místního odborníka na loupeže všeho druhu, odborníka na počítače a všechny ty internety a další pomocníky. Vypadá to jako naprosto šílený nápad, ale výhodou natvrdlých lupičů je, že si všichni myslí, že jsou... natvrdlí.

V této velmi černé komedii si počestný americký obchodník Harold Soyinka (David Oyelowo) vyjede na projížďku a po překročení mexické hranice věci naberou nečekaný spád. Když se Harold zaplete s mexickými narkobarony, mezinárodními žoldáky a americkým úřadem pro boj s narkotiky DEA, překročí tenkou hranici mezi slušným občanem a zločincem. A když se snaží zůstat naživu na jednom z nejnebezpečnějších míst na světě, vyvstává otázka: vězí tento obyčejný muž až po uši v problémech nebo má vše plně pod kontrolou?