Bojové scény totiž postrádají například kvality z Daredevila, na druhou stranu díky mixu způsobů bojování jednotlivých členů (v případě Jessicy v podstatě jen laxní, leč cool házení s lidmi) se nad tím dá přivřít oko. Co už se ale nedá odpustit, je final battle, u kterého začne hrát hip-hop. Do mysticky laděného souboje se vůbec nehodil, takže proč tu byl? Jen proto, že je součástí týmu Luke Cage? Protože tvůrci chtěli být za každou cenu „originální“? V ten moment jsem nevěděl, jestli se smát, nebo pomalu brečet. A vůbec celkově je soundtrack nulový, jako by neexistoval.
Absolutním králem respektive královnou je pro mě Jessica Jones. Excelentní Krysten Ritter si roli neskutečně užívá. Po humorné stránce byla naprosto suverénní a většina nejvtipnějších glos patří jednoznačně jí. Její problémy s alkoholem jsou (stále ještě) úsměvné, a když přijdou na řadu dialogy s Daredevilem, tak je o zábavu postaráno. Matt Murdock je ale prakticky na stejné úrovni. Je prostě vidět, že Charlie Cox je skvělý herec, kterému role ďábla z Hell's Kitchen sedla dokonale a díky tomu, že jeho postavu známe nejdéle, nemáme problém se vžít do jeho pocitů a naprosto chápeme vše, co udělá. Mimochodem jeho opětovné spletení s Elektrou a závěrečné vyústění chválím.
U zbývajících dvou členů už to pokulhává. Neprůstřelný bouchač Luke Cage (Mike Colter) je zkrátka až moc velký Mirek Dušín a jeho neustále mletí o tom, jak chce všem pomáhat a konat jen dobro, je postupem času dost únavné. Co se týká Iron Fista (Finn Jones), tak jsem myslel, že si tvůrci vezmou námitky diváků k srdci a Danny Rand už nebude takový naivní nevybouřený „trouba“. To se ale nestalo a Danny jede po své dráze pořád dál. Jeho mentální vývoj nezměnil vůbec směr, což je ohromná škoda. Vrcholem bylo, jak snadno ho v posledním díle přechytračila Elektra.
Vím, že prostoru moc nebylo, ale stejně se nemohu zbavit dojmu, že vedlejší postavy mohly hrát větší roli. Netradiční sidekickové Claire Temple (Rosario Dawson) společně s Coleen Wing (Jessica Henwick) se sice do závěrečného boje zapojily, ale jinak mi přišlo společné sjednocení všech ostatních (Foggy, Karen, Trish, Malcolm) do jedné místnosti na policejní stanici směšné. A když už se tak stalo, mohlo dojít aspoň k nějakému vzájemnému sblížení postav, což se vůbec nekonalo. Nevyužití těchto postav ale šlo na úkor většího prostoru pro Misty Knight (Simone Missick). Ta byla jako řádná policejní rváčka za spravedlnost strašně otravná, nicméně musí se jí nechat, že se několikrát prokázala jako naprosto důvěryhodná a Luke a spol. ji měli ke konci jednoznačně mnohem více zasvětit do celé situace.
Verdikt
Mám-li to v pár větách shrnout, The Defenders určitě nezklamali. Nabídli solidní podívanou, kde nejvíce uchvátilo trio Elektra, Daredevil a Jessica Jones. Avšak nedostatků se najde dost a mrzí o to víc, že působí strašně amatérsky. Jako by tvůrci nevěděli, s čím pracují. Většině neduhů se šlo úplně jednoduše vyhnout, přesto se to nestalo. Celkovému dojmu neprospěl ani viditelně nízký rozpočet, na což nejsme u Netflixu příliš zvyklí a pokládám to za poněkud zarážející. Když se pak na jednotlivé Defenders dívám do budoucna, tak větší investice, ani ne tak finanční jako spíš tvůrčí, by se určitě měla vložit především do Iron Fista. Každopádně třeba na druhou sérii Jessicy Jones se velmi těším a doufám, že dojde k čím dál většímu propojení mezi jednotlivými seriály, když už nám byla naservírovaná týmovka. Soudě podle závěrečného rozhovoru mezi Lukem a Jessicou bychom se toho snad mohli dočkat.
