Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.