Česká televize čas od času nabídne tvorbu, se kterou možná zkouší cílit na mladší publikum, ale hlavně se posouvá do současnosti. Pouští se do aktuálních témat, vyprávěných moderním stylem. Před dvěma lety tu byl seriál Pět let, teď navazuje novinka Vlastně se nic nestalo.
Seriál nahlíží do světa influencerů, sociálních sítí a vystupování na Onlyfans, platformě využívané primárně k šíření erotiky (bez prostředníka, přímo od tvůrkyň a tvůrců obsahu k jejich followerům). Vedle toho chce řešit také naše veřejné masky, touhu po pozornosti nebo potíže se sebeúctou a sebevědomím.
Anotace prozrazuje: Žofie i Andrea nabízí placený obsah na platformách pro dospělé, ale jinak nemohou být odlišnější. Zatímco Žofie se experimentováním s touto platformou snaží znovu vybudovat poškozené sebevědomí po rozchodu s Romanem, Andrea touží po finanční svobodě, ač se přitom čím dál tím víc vzdaluje původnímu cíli živit se seriózním modelingem. Pro Žofii je to svého druhu nástroj emancipace, kdysi slavnou Andreu však finanční situace a požadavky fanoušků ženou hlouběji do temnějších vod sexfluencerství. Drama režiséra Jana Vejnara se satirickými a komediálními prvky zkoumá téma intimního života mladých dospělých pod vlivem masivní přítomnosti komunikačních platforem
V hlavních rolích vystupují Denisa Barešová, Elizaveta Maximová a Jiří Chadraba. Režíroval Jan Vejnar, na scénářích se společně s ním podílela Darja Miková. Pro ni je (podle ČSFD) seriál první profesionální zkušeností po řadě studentských děl, Vejnar na sebe zatím nejvíc upozornil loňským bonbonkem Přišla v noci. Už teď je všech šest epizod Vlastně se nic nestalo k vidění na iVysílání České televize.
Osobně jsem zatím viděl tu první a na jejím základě nemůžu seriál než doporučit. Pilotní epizoda na ploše několika málo situací vykresluje propast, která zeje ve vztahu Žofie a jejího partnera Romana. Stačí pár pohledů, pár konverzací a celá komplexní dynamika je před vámi jako na dlani. Trefně podaná je vrcholná konfrontace, která je víc než cokoliv jiného sledem nesmělého zamotávání se a trapného mlčení. A podobně civilní je ovíněná sešlost s Andreou, při níž se před námi opět velice rychle představuje osobnost skomírající hvězdičky.
Často mám u českých děl hrozný problém s tím, jak jsou postavy melodramatické, jak se vyjadřují květnatě a rádoby zajímavě. Každá věta jako by musela usilovat o literární kvality, herci své repliky deklamují jak na divadle. A prostě to nefunguje. Působí to škrobeně, strojeně, mrtvě. Jako by scenáristé (režiséři, herci…) delší dobu neslyšeli mluvit skutečné lidi. A Ve vlastně se nic nestalo se nic z toho neděje. Postavy se chovají přirozeně, mluví normálně a budování světa první epizody díky tomu bezvadně funguje. Takže určitě budu novinku ČT zvědavě sledovat dál a vám ji doporučuji také.
Podklady a foto: ČT