V minulé epizodě byla vysvětlená taktika. Šiky živých se vrhnou na nemrtvá vojska, draci se budou držet zpátky, aby to působilo, že jsou úplně jinde. To Nočnímu králi dodá falešný pocit klidu, sám vstoupí na bojiště, aby osobně zabil Brana a v ten moment dostanou John a Daenerys příležitost na něj zaútočit, zabít ho a zničit celou jeho armádu. Minule to bylo vysvětlené z rychlíku, částečně jsme si museli důvody domýšlet.
Dalo se předpokládat, že to byla jen taková předzvěst a pořádně nám taktiku vštípí epizoda aktuální. Jenže ono se to nestalo. Nikdo taktiku vlastně nezopakoval (rozhodně ne nějak pořádně). Pak tu byla ohromná příležitost sledovat srdceryvné scény, ve kterých by jednotliví velitelé nabádali své muže k tomu, aby nechali šiky kamarádů zemřít, protože je to prostě jediná cesta. Jenže nic takového se také nestalo. Nikdo nám nepřipomínal, že oběti jsou nevyhnutelné. Nikdo vlastně ani nevelel.
Celá bitva tak působila dojmem, že se šiky živých jako lumíci naprosto nekoordinovaně vrhají do náručí nemrtvým. Z řadových bojovníků to udělalo pošetilce, z jejich velitelů hlupáky. Celý hrad byl složitě osázený dračím sklem, vyhloubil se zápalný příkop, jen aby si naprostá většina armády stoupla před tyhle ochranné prvky a čekala na nevyhnutelnou smrt. Proč nebyli živí schovaní za hradbami od samého začátku? I když přijmeme pofidérní tvrzení tvůrců, že jinak by Noční král prostě nepřišel, tak je tu stále mnoho dalších taktických nesmyslů.
Když záleží jen na zabití Nočního krále a vše ostatní je zdržovací taktika, je opravdu nezbytné, aby kvůli tomu padla prakticky celá armáda? Nikoho nešlo poslat někam do zálohy na horší časy? Proč v háji není na ochranu Brana k dispozici jeden jediný valyrijský meč? Proč tam nejsou všichni nejlepší bojovníci armády, kteří jsou v čele sebevražedných jednotek celkem k ničemu? Opravdu se všechno vsadilo čistě na Jona a jeho včasný přílet k Branovi?
Možná budete mít pocit, že se šťourám v maličkostech, ale nedá se nic dělat, nedostatečný pud sebezáchovy živých mne zkrátka během bitvy neustále rušil od dokonalého zážitku. Zvlášť vzhledem k tomu, jak důsledně Hra o trůny v minulosti dbala právě na uvěřitelnost jednotlivých situací. Na druhou stranu to, že ten zážitek pro mne i přes veškeré výtky stále byl velkolepý, jen potvrzuje, jak dobře byla epizoda natočená. Krásný vizuál, napětí, skvělá gradace, řada epických heroických momentů, vždy vynikající herci a do toho všeho tepající hudba Ramina Djawadiho, který opět překonal sám sebe. Vrchní scenáristé Weiss a Benioff zkrátka upřednostnili maximální zážitek před stoprocentní smysluplností a ve finále se jim tak (s odřenýma ušima) ten maximální zážitek skutečně povedlo naservírovat. Ale příště už by to znovu chtělo vycházet daleko přísněji z přirozené povahy postav a jednotlivých situací!
