Skvělá výprava, efekty a hudba
Výprava a efekty spolu jdou v tomto seriálu ruku v ruce, jelikož se Spartakus natáčel celý ve filmových studiích na Novém Zélandu. Pozoruhodné pak je, jak se výprava a efekty s přibívajícími sériemi měnily. Na začátku příběhu trávíme nejvíce času v gladiátorské škole, přičemž okolní svět je znázorněn velice pestrými barvami, což umocňuje pocit, že tréninková škola je jediné centrum všeho dění. V pozdějších sériích, kdy se dostáváme s příběhem mimo arénu, je okolní svět již vyobrazován mnohem realističtěji, přičemž v poslední sérii byste mnohdy ani nepoznali, že daná krajina ve skutečnosti není skutečná.
Tvůrci si tak zvolili přístup, ve kterém počátek příběhu díky svému ztvárnění působí někdy až mystickým dojmem, kdežto v poslední sérii se pak vše snaží být vyobrazeno co nejrealističtěji (samozřejmě kromě scén, kde záměrně tečou hektolitry krve). Jistě, určitou roli ve vývoji efektů hraje i větší rozpočet v budoucích sériích, díky čemuž si mohli tvůrci dovolit více, než na začátku. Tvůrcům se ale zpočátku menší rozpočet podařilo skvěle využít a vyprávět tak příběh velice zajímavým grafickým způsobem, který ze začátku trochu připomíná film 300: Bitva u Thermopyl, nicméně později si najde svůj vlastní styl, ve kterém se vlastně po celý seriál neustále posouvá dál.
Celé výpravě a příběhu kromě vizuálů také výrazně pomáhá skladatel Joseph LoDuca, jehož práci na tomto seriálu se nebojím označit za jeho doposud nejlepší. Josephova hudba je totiž během celého seriálu velice různorodá a přitom vždycky skvělá. Ať už se jedná o hlavní theme Spartaka a jeho ženy, či jde o burácející chorály v epických bitvách, hudba vždy celý příběh ještě více povznáší a nikdy nezklame.
