Ta samá scéna z poradního sálu se také alespoň trochu pokusila vysvětlit, proč Jon s Daenerys nenasednou na draky a nerozmetají nepřátelskou armádu na popel: Budou se držet stranou, jinak Nightking do jejich pasti nikdy nevleze. Je to vysvětlení stále kostrbaté, ale aspoň nějaké.
Vedle strategického plánování bitvy hrála stále roli i politika. Ser Jorah Mormont hrál roli prostředníka a rádce hned na několika frontách. Na jedné straně se snažil přesvědčit Daenerys, aby nezanevřela na Tyriona. Je však pravda, že ten jako její rádce prochází jedním selháním za druhým. Pokud to takhle půjde dál, je jen otázkou času, kdy Tyrion upadne v nemilost. Postavu v budoucnosti čekají dvě potenciální cesty. Buď definitivně prokáže, že je nejchytřejším mužem království a předvede se v pozitivním světle. Anebo se potvrdí, že Hra o trůny není černobílý seriál a jakkoliv Tyrion patří k diváckým favoritům, jeho příběh stále může být tragický. Pýcha předchází pádu a ani sebevíc šikanovaného člověka nijak neomlouvá, pokud ve svojí aroganci přecení vlastní schopnosti a neblaze tak pošramotí životy druhých.
Vedle Tyrionova rádcovství je stále klíčové, co bude se Severem a nadvládou Daenerys. Ta se na rady rádců pokusila uklidnit obezřetnou Sansu. Z nějakého nepochopitelného důvodu si však před jednáním nepřipravila uspokojivou odpověď na tu nejdůležitější otázkou: Co bude se Severem, pokud živí zvítězí. Nezdá se, že by kterákoliv ze stran chtěla ze svojí pozice ustoupit a stejně jako při řadě dalších momentů epizody zabránil dalšímu řešení potenciálně konfliktní situace jen překotný vývoj událostí.
Ostatně, prakticky totožně byla předčasně ukončená rozprava Daenerys a Jona, který svojí královně odhalil pravdu o svém targeryjském původu. Poznámka Daenerys o tom, jak je příhodné, že Jonovo dědické právo potvrzují zrovna jeho bratr a nejlepší přítel, byla na místě. V tomhle ohledu seriál možná trochu zaváhal. V knihách jedině Targeryeni dokáží osedlat draka. V seriálu se to příliš neřeší. A stejně tak by skutečného Targeryena neměl pálit oheň, avšak v tomhle směru je potíž v tom, že v jedné z nejstarších epizod se Jon popálil při útoku nemrtvého na Černém hradě. Takže jsme v poněkud šedé zóně. Na druhou stranu je podstatné, že Daenerys viditelně příliš neřeší, že je zamilovaná do synovce, jako spíš to, že je její nárok na trůn potenciálně ohrožený. I když Jon zjevně nemá politické ambice a jen se jakožto čestný muž nikdy nezříká povinnosti, pokud jej povolá.
A mimochodem, když už jsme u dědických linií, Genry odhalil Arye, že je nemanželským synem Roberta Baratheona. Bude to mít jakýkoliv vliv na budoucí politické šachovnici? Mohly by se skrz Aryu a Gendryho konečně spojit rody Starků a Baratheonů, jak si přál král Robert před lety v první řadě?
