2. Řada šestá
Přechodem do šesté série scenáristům oficiálně došel všechen knižní materiál a pokračování bylo tedy jen a pouze v jejich rukou. Osobně jsem se této změny silně obával a nemyslel si, že by jejich vlastní příběh mohl konkurovat tomu knižnímu. Byl jsem proto velmi mile překvapen, když se šestka ukázala být jednou z nejlepších řad vůbec. Podle mě je totiž dokonalým mixem epického fantasy masivního měřítka a klasického politického drama, které na seriálu tak miluju. Příběh se tu posouvá dopředu opravdu rapidním tempem. Místo toho, abychom na Jonově zmrtvýchvstání trávili polovinu sezony, se ho dočkáme hned na konci druhé epizody a vyprávění to pouze prospěje. Po jeho oživení se totiž nabízí daleko zajímavější příběh o Jonově odchodu z Noční hlídky a vedení války s rodem Boltonů. To samozřejmě končí do puntíku perfektně zpracovanou Bitvou bastardů. Tato půlhodinová řežba celému seriálu absolutně dominuje jak v emocionálním dopadu, tak v efektním provedení a bez debat se jedná o jeho nejlepší bitvu. Po páté řadě se konečně dočká i Arya, jejíž nudná příběhová linka u Mužů bez tváře nabírá obrátky a celkově se pro ni jedná o jednu z nejlepších sezon vůbec. To samé se dá říct o Sanse, která se po letech týrání dostává na svobodu a rozhodne se s Jonovou pomocí svrhnout Ramsayho nadvládu nad Severem. Branova výprava je po dvou slabších sezonách zase v první lize díky epizodě Vrata, kde nás po překvapivém odhalení hrozným způsobem opustí Hodor (Kristian Nairn). Pro Daenerys se jedná o poslední sérii před odjezdem do Západozemí. V její lince se hlavně připravují základy pro řadu sedmou, přesto se ale najde několik velmi dobrých momentů. Hlavní hvězdou je protentokrát ale jednoznačně Cersei. Desátý díl s názvem Vichry zimy po svém uvedení otřásl internetem a je tomu tak právem. Vidět Cerseiynu pomstu přímo před sebou bere dech a brilantní hudba Ramina Djawadiho ji celou nádherně podtrhuje. Skombinujte celou desetiminutovou sekvenci s odhalením Jonova pravého původu, pomstou Aryi na Walderu Freyovi (David Bradley) a dlouho očekávaným odjezdem Daenerys a máte na rukou nejlepší epizodu Hry o trůny všech dob. Jak ale ukazuje má volba pro první místo, nostalgii prostě nepřebijete ničím.
